Čas opravdu letí. První hodinu máme ještě v paměti a už je tu ta poslední. Bylo stále co dělat. Náplň byla klasická – přivolání, chůze u nohy, polohy a hlavně socializace. A ještě moje oblíbené „kravinky“, jak nazývám různé dovednosti, které se štěňata ráda učila. A podezřívám leckteré paničky a páníčky, že oni také. Vždyť takové podávání packy nebo osmička mezi nohami, provedená s radostí, byla pěkná podívaná. Také překonávání různých situací – chůze po nezvyklém povrchu, po pařezech, probíhání tunelů, obíhání kuželů leckteří bravurně zvládli. A tak vám všem do dalších dnů a roků přeji mnoho radosti a nezapomenutelných okamžiků s vašimi parťáky. Jen tak dál.
